|
|
Vidíme to, co vidět potřebujeme
Šimeček, Michal ; Šikl, Radovan
K tomu, aby lidské vnímání vyhovělo požadavkům našeho životního stylu, není nezbytná žádná zvláštní přesnost, ani vysoká rozlišovací schopnost. Naopak nepostradatelnou je pro aktivního, explorujícího pozorovatele schopnost co nejrychlejšího poskytnutí relevantních, upotřebitelných informací. Nejenže nemůžeme vidět vše, vidíme dokonce jen o málo více, než co pro nás má v dané situaci smysl vidět. Pro získání "potřebné" informace - ať už je tato potřeba oprávněná, nebo se za ní skrývá jen momentální rozmar - podobu sledovaných objektů a scenérií kognitivně upravujeme, přetváříme, tu přidáváme, jinde zase opomíjíme. Význam lidských smyslů pro život tedy tkví ve schopnosti poskytnout to, co požadujeme, co je pro naší interakci užitečné. Lidské vidění se značně liší od technického zaznamenávání obrazu a může být inspirací pro strojové vidění.
|
|
|
Episodická paměť pro virtuální postavy
Pešková, K. ; Brom, C. ; Lukavský, Jiří
Episodická paměť je z psychologického hlediska pamětí na osobní události. Problematika episodické paměti v kontextu virtuálních lidí zatím nebyla příliš studována, navzdory tomu, že je poměrně klíčová pro věrohodnost postav z výukových simulací, virtuálního dramatu a určitého typu počítačových her. Postava bez episodické paměti například nedokáže odpovědět na otázku, co dělala včera, a bude mít problém s delším přerušováním úkolů, protože jí informace o přerušeném úkolu vymizí z krátkodobé paměti. Příspěvek předkládá původní symbolický model episodické paměti pro virtuálního člověka vycházející z Gibsonovy teorie afordancí a diskutuje prototypovou implementaci. Zabývá se jak aspekty uvěřitelnosti, například tím, jestli postava dokáže odvyprávět svůj „denní příběh“, tak technickými otázkami ohledně velikosti paměti a rychlosti přístupu. Příspěvek se též dotýká fenomenologického rozměru modelu a dále diskutuje rozdíly mezi zapomínám episod, jak ho popisuje psychologie, a zapomínáním navrženým v modelu.
|
|
|
Myšlení v projevech těla
Lukavský, Jiří
Příspěvek představuje vybrané metody pro nepřímé monitorování kognitivní aktivity. Lidské myšlení, soustředění i emoční vzrušení je možné sledovat ve změnách pupilární aktivity, elektrodermální reakce, očních pohybech a změnách reakčních časů. Užití jednotlivých metod bude představeno nejprve obecně, a dále je prezentováno srovnání výsledků získaných při sledování reakcí během slovního asociačního experimentu.
|
|
|
Dvě souvislosti mezi epistemickou a fuzzy logikou
Běhounek, Libor
Článek se zabývá dvěma možnostmi propojení epistemické a fuzzy logiky. Epistemická fuzzy logika jakožto druh modální fuzzy logiky popisuje usuzování agentů o vágních výrocích; v článku jsou naznačeny problémy takové syntézy související s neplatností axiomu K ve fuzzy kripkovských rámcích. Druhým směrem je založení epistemické logiky na fuzzy logice; v článku je naznačeno, jak chápání proveditelné znalosti jako fuzzy modality odstraňuje paradox logické vševědoucnosti agentů
|
|
|
Nástin architektury vědomého kognitivního agenta se dvěma vnitřními modely světa
Wiedermann, Jiří
Nastíníme jednoduchou, ale přesto kognitivně účinnou architekturu kognitivního agenta. Náš model se liší od jiných podobných modelů především využíváním dvou komplementárních vnitřních modelů světa. Ukážeme, že kognitivní potenciál našeho modelu podstatně překračuje možnosti dřívějších modelů tím, že podporuje algoritmické procesy podobající se ve svých důsledcích vyšším kognitivním funkcím, jakými jsou imitační učení a rozvoj komunikace, řeči, myšlení a vědomí.
|
host ::
RSS.